Destroyerův soundtrack k povolební depresi

Sky is grey / call for rain / everyday / you cancel the parade jsou první slova, která mě poslední dobou napadají po probuzení při pohledu z okna na panelákově šedou norskou oblohu. Nové album ken kanadského písničkáře Dana Bejara mě vskutku nemohlo zastihnout ve vhodnějším rozpoložení. Znechucení, strach a údiv nad surrealistickým politickým děním ve světě i v České republice minulý týden završila modrá vlna pravicového populismu drtivě vítězící ve volbách do české Poslanecké sněmovny. Paranoidní, apokalyptické a cynické písně Destroyera, které jsem poprvé slyšela několik minut poté, co jsem se dozvěděla neveselý volební výsledek, pro mě proto až do konce života zůstanou spojeny s touto nepříjemnou událostí.  

Počůraná nevěsta s ženichem ležícím ve škarpě, blonďatý Che Guevara, mladý revolucionářský kapitalista, Hollywood zalitý krví, ulice plné hříšníků, prázdné pózy a chudák, který nemůže zaplatit, protože vlastní pouze peníze, jsou jen některé z mnoha pitoreskních obrazů, které se vám při poslechu Destroyerovy nové desky plasticky zhmotní před očima. Jak už bývá Bejarovým zvykem, jeho texty jsou abstraktní, zdánlivě neosobní a celé jejich kouzlo spočívá v metodě volných asociací. Přesto není pro vnímavého posluchače těžké najít v nich srozumitelnou zprávu o absurdním a neveselém stavu světa, v němž se nacházíme, a který je v mnohém nereálnější než většina Lynchových filmů. Jistým východiskem z temnoty a beznaděje alba může být skladba Stay Lost, oslavující krásu všech osamělých snílků a podivínů, jejichž pocit bezmoci a odcizení je podle Bejarových slov pouhou iluzí. Destroyerův optimistický přednes posluchači skutečně dodá potřebnou sílu a radost ze ztrácení se a bloudění v nadcházejících dnech.

Společně s bubeníkem Joshuou Wellsem vytvořil Bejar zlověstné, až militantně působící devadesátkové rytmy, v jejichž hávu výše popsané texty dostatečně vynikají. Na své si jistě přijde fanouškovská obec Davida Bowieho i The Cure. Nicméně jako nenapravitelnou fanynku jednoduchosti spojené s akustickými kytarami mě po hudební stránce nejvíce oslovily bonusové skladby A Light Travels Down the Catwalk a Stay Lost v akustické podobě, stejně jako citlivá kytarovka Saw You at the Hospital odehrávající se v klasickém emo nemocničním prostředí.

https://destroyerofficial.bandcamp.com/track/stay-lost 

Pokud máš náladu na trochu nekonvenčního smutku a fantazii stimulující texty, bude pro Tebe ken z nedávných indie novinek nejspíš tou pravou deskou, po které o dlouhých podzimních večerech sáhnout. Ztrácet se a bloudit společně s Destroyerem je rozhodně příjemnější než se v tom patlat sám.